Spánek: „lék nad všemi léky“

Všichni spíme: někdo více, jiný méně, někdo chodí spát brzy, jiný se považuje za „sovu“. Někdo má spánek tvrdý, jiného probudí sebemenší ruch. Málokdo ale ví, jak je spánek SKUTEČNĚ důležitý.

Většina z nás souhlasí s tím, že strava a výživa může ovlivnit náš zdravotní stav. Většina bude také souhlasit s tím, že pohyb je pro nás prospěšný a jeho nedostatek je faktorem, který přispívá ke vzniku různých chronických onemocnění. Ale pravděpodobně byste netipovali, že dlouhodobý nedostatek spánku a nevyspalost se prokazatelně a významnou měrou podílejí na vzniku demence, Alzheimerovy nemoci, rakoviny, cukrovky, srdečních onemocnění, obezity a dalších degenerativních onemocnění.

Malý astronomický výlet

Na problémy spánku – jak jinak – existují léky. Snadné řešení, které nehledá příčinu. Pro zajímavost: za takové léky se v USA ročně utratí 30 miliard dolarů. Uf. U nás jsou takové statistiky nedostupné, ale malá čísla to jistě nebudou. Kdo takové léky užívá, vystavuje se vyššímu riziku vzniku rakoviny, srdečních onemocnění a infarktu. A svůj problém beztak nevyřeší.

Dvacet velkých studií hovoří jasně

Existuje více než 20 velkých epidemiologických studií, které sledovaly milióny lidí v průběhu několika desítek let a zabývaly se mimo jiné problematikou spánku. Všechny tyto studie se shodují:

ČÍM MÉNĚ SPÍTE, TÍM MÉNĚ LET SE DOŽIJETE

Studie se shodují, že příčiny všech chronických onemocnění, jejichž počty v našem „civilizovaném západním světě“ raketově rostou (srdeční onemocnění, infarkty, cukrovka, obezita, demence, rakovina aj.), mají společnou kauzální (spolu)příčinu – nedostatek spánku.

Jasnější než tisíc sluncí

Vypůjčil jsem si název knihy Roberta Jungka o pokusech s atomovými zbraněmi, psát ale budu o jiném „pokusu“ – možná vás však jistá podobnost napadne…

Není snad jasnější důkaz, jako následující statistika (na konci článku uvedu zdroj, odkud jsou informace čerpané). Již mnoho let existuje opakovaný „globální experiment“, zahrnující několik miliard lidí po celém světě, v ca 70 zemích, dvakrát ročně. Jmenuje se „letní a zimní čas“.

Čísla jsou neúprosná: na jaře se čas vrací „dozadu“ a my přijdeme o jednu hodinu. V období následujícím těsně po této změně je statisticky evidováno zvýšení počtu infarktů o 24%. Na podzim nám hodinu přidají, a v následujícím období dojde k poklesu infarktů o 21%.

Je tedy „jasnější než tisíc sluncí“, že nedostatek spánku přímo souvisí s infarkty a dalšími srdečními onemocněními.

Ke stejným výsledkům dospěla studie v Japonsku, zahrnující 4000 pracujících mužů, u kterých se vyhodnocovaly spánkové návyky v období 14 let. Muži, jejichž spánek zahrnoval 6 nebo méně hodin denně, měli o 400-500% vyšší pravděpodobnost srdečního selhání, než ostatní, jejich spánek čítal 6 a více hodin denně.

Spánek léčí

Nedostatek spánku také potlačuje tzv. růstový hormon, který se významnou měrou podílí na léčivých procesech v těle, které probíhají převážně v noci. Nedostatek tohoto hormonu způsobí mimo jiné nedostatečnou regeneraci epitelové vrstvy uvnitř cév, což vede k postupné ztrátě jejich integrity a soudržnosti. Tím se vytvoří podmínky ke vzniku následného zdravotného problému – aterosklerózy (kornatění tepen) s výrazným zvýšením rizika srdečních selhání a infarktů.

Nedostatečný spánek také narušuje aktivitu genů, které regulují hladinu cholesterolu v těle a krvi. Jedním z konkrétních následků je snížení hladiny HDL, tedy „dobrého“ cholesterolu.

Ničíte si mozek?

Možná to znáte z vlastní zkušenosti: po probdělé noci máte v hlavě cosi jako „mlhu“, špatně se soustředíte, jste nervózní. Je-li nedostatek spánku chronický, nevyřešíte to kávou ani jinými životabudiči: svůj mozek tak trvale poškozujete.

Je více než zřetelné, že nedostastek spánku je svázán s vyšším výskytem Alzheimerovy nemoci, s výskytem chronického strachu, s depresemi, schizofrenií a dokonce s výskytem sebevražd.

Jedním z doložených mechanismů, které jsou způsobené chronickým nedostatkem spánku v dospělém věku, je kumulace tzv. amyloid-beta proteinů – to jsou proteinové shluky, které se shromažďují v mozku a poškozují okolní nervové (mozkové) buňky, což přispívá ke vzniku Alzheimerovy nemoci (amyloid-beta shluky se vyskytují u osob s Alzheimerem). Hluboký a dlouhý spánek zajišťuje uvolňování a „čištění“ těchto proteinových shluků a slouží tedy jako účinná prevence.

Lék na rakovinu?

Pokusy zdokumentovaly, že po jedné krátké noci s pouhými 4 hodinami spánku dojde k poklesu imunitních buněk o 75% – buněk, které například napadají rakovinné buňky. Existuje tedy vazba mezi množstvím spánku a rizikem vzniku různých typů rakovin – zkoumané byly například rakoviny prsu, střev a prostaty (tedy ty nejčetnější výskyty). Světová zdravotnická organizace (WHO) již v roce 2007 označila nedostatek spánku jako „možný lidský karcinogen“ s odůvodněním, že přímo ovlivňuje a narušuje cirkadiální rytmus a s ním spojené mechanismy.

V roce 2014 byl proveden výzkum na Chicagské univerzitě (Dr. David Gozal et. col.), který se zabýval růstem rakovinných buněk u myší v závislosti na množství jejich spánku. Výsledky byly jednoznačné: růst tumorů u myší, jejichž spánek byl nedostatečný, byl mnohonásobně rychlejší a „agresivnější“, než u myší s normálním množstvím spánku.

Z výše uvedeného také jasně vyplývá, že spánek je důležitým předpokladem úspěšného léčení – nejen rakoviny, ale jakéhokoliv onemocnění.

Cirkadiální rytmus

Člověk je součástí přírody a měl by se řídit rytmy přírody. V noci bychom měli spát, ve dne bdít. V zimě by spánku mělo být víc, než v létě. Jste-li oslabení nebo nemocní, spěte, spěte a spěte – ostatně tak to dělá řada savců.

Máte-li zaměstnání na směny, specificky třísměnný provoz, nebo práci v noci, uvažujte o změně. Zkracujete si život. Stejně tak lidé často cestující s časovým posunem – příklad výše v textu snad není třeba dále komentovat. Není pravda, že „hodina sem, hodina tam, on se s tím organismus vyrovná“. Krátkodobě možná ano, dlouhodobě to zanechá „stopu“ ve Vašem zdravotním stavu.

Další souvislosti

Nedostatek spánku přispívá ke vzniku závislostí různého druhu – alkohol, drogy, jídlo, sladké aj. Nespavost je prokazatelně svázána s četností, vážností a opakovaným výskytem depresivních příhod. S nedostatkem spánku také roste riziko dopravních nehod, kterých můžete být účastníky – spíte-li méně než 5 hodin denně, zvyšuje se riziko autohavárie 4,3-krát; pokud Váš spánek trval pouhé 4 hodiny, riziko už je 11,5-krát vyšší.

Prodlužte si život!

A tak nezbývá než uzavřít toto povídání doporučením: PRODLUŽTE SI ŽIVOT! Zařaďte spánek mezi své priority. Spěte alespoň 8 hodin denně – to je totiž průměrná doporučovaná hodnota. Následujte rytmus přírody, spát choďte co nejdříve před půlnocí a spěte co nejdéle. Jste-li tzv. „sovy“, měňte své návyky postupně. Stejně tak postupně přidávejte spánku v případě, kdy se domníváte, že Vám stačí spánku méně.

„Spánek není volbou, neníto žádná vymoženost luxusního životního stylu. Je to neoddiskutovatelná biologická potřeba. Spánek je „lék nad všemi léky“, podporující vaše zdraví a váš dlouhý a spokojený život.“

Tomáš Brouček