Pod pojmem jóga si většinou představíme fyzické a relaxační cvičení. Spoustě z nás se v mysli právě při slově jóga vynoří sedící a meditující Buddha. Možná jsme slyšeli o dechových a očistných technikách nebo o práci s energií. V podobě cvičení se jóga stále více rozšiřuje pod různými názvy (hathajóga, powerjóga, aštanga jóga, Iyengar jóga atd.).

Jóga jest rozpojením pouta s tím, co vyvolává strast. Je třeba ji vykonávat s rozhodností a neklesat na mysli.

Bhagavadgíta VI.23

David Frawley (1) píše o radžajóze – klasickou jógu shrnul Patandžali ve svých Jógasútrách, které vycházejí ze starších tradic sahajících až do védských dob. Radžajóga neboli královská pokrývá celé široké spektrum jógových praktik od cvičení ásan a pránájámy k mantrám a četným formám meditací. Podle Patandžalího je jóga „úplným ovládnutím všech funkcí mysli.

Jógasútry I.2

Slovo jóga je odvozeno od sanskrtského slovního kořene judž, což znamená svázat, spojit, sjednotit, nebo též zapřáhnout do jha, namířit a soustředit pozornost na něco, použít a upotřebit, uvádí IYENGAR (2).Je to pravé spojení naší vůle s vůlí Boží. Mahadev Desai v úvodu do Bhagavadgíty podle Gándhího říká: „Znamená to tudíž zapřažení všech sil těla, mysli a duše do jha Božího; znamená to podrobení rozumu, mysli, citů a vůle disciplíně, což jóga předpokládá; znamená to rovnováhu duše, která člověku umožňuje pohlédnout na život a všechny jeho stránky rovnoměrně.“

Svámí Gítánanda Giri (2) nazývá jógu vědou, uměním, filozofií, náboženstvím, módou či fanatismem. Je vším tím a přece ničím z toho, neboť to vše závisí na studnetovi, na jeho vlastní kontrolen vnímání i konceptů a na jeho vědomé a racionální mysli.